Divadelní soubor HOP-HOP Ostrov

Úspěchy ve školním roce 2018/2019

Školní rok 2018/2019 

 HOP HOP IRENA

začal už vlastně o prázdninách. Vyjeli jsme k našim přátelům do Wolverhamptonu na společné setkání Angličanů, Italů a nás Čechů. Kromě odehraných představení jsme si užili výletů a velmi příjemného povídání s Angličany, s Italy jsme se tentokráte nějak nesešli. 

Fajn byli i další aktivity.

Hned po příjezdu nás čekal Jiráskův Hronov, tentokráte s představením Běž, chlapče, běž. Hronov jako obvykle - odměna, že patříme k nejzajímavějším inscenacím ze všech přehlídek. Hráli jsme ve velkém divadle, diváci tleskali dlouho, porota nemluvila špatně......

V září jsme začali derniérou Azher. A pak už hraní a hraní Běž, chlapče, běž.

Určitě nás potěšila Divadelní Nitra, hráli jsme v Synagoze...a vyslechli si "kritiku", že v Synagoze jsou zajímavější inscenace, jak na profesionální scéně. Zajímavá byla i zkušenost přednášet na ulici.

Radost jsme měli z hraní na Děti-výchova-divadlo na DAMU v Disku. Trochu nám v hraní překáželo zrušení portálů, ale podle ohlasu diváků, jsme našim příběhem obecentstvo oslovili.

Naše úspěchy ocenila paní hejtmanka při Oceňování žáků

Hodnocení poroty z krajské přehlídky Činoherního divadla

LIDÉ NÁS Mají rádi, HOP HOP ZUŠ Ostrov

O studentském souboru při ostrovské ZUŠ s názvem HOP HOP se ví již delší dobu. Na první pohled svobodomyslné a důsledné vedení souboru v podání Ireny Konývkové nese své ovoce. Mladí herci zde fungují jako rovnocenní partneři, pedagožka a režisérka v jedné osobě zjevně podněcuje jejich kreativitu i spontánní touhu se vyjadřovat k tématům, která hýbou společností. Herecky výrazně dobře disponovaná skupina se silně akcentovaným smyslem pro humor tentokrát nazkoušela poloautorskou inscenaci s názvem LIDÉ NÁS MAjí rádi. Moderní scénická bajka plná zajímavých divadelních nápadů a hmatatelné chuti (si) hrát s nadsázkou vypovídá o domácích zvířatech, která odmítnou pasivně přijmout svůj úděl a postavení v rámci potravního řetězce a vydají se do světa... Symbolickým bonusem je, že studenti z Ostrova odehráli svou generační výpověď právě v pátek 15. března, tedy v den studentských demonstrací v zájmu ochrany klimatu „FridaysForFuture“. Také za svou iniciativu a tvůrčí záměr nad rámec pouhé zábavy si vysloužili několik ocenění a doporučení na specializovanou přehlídku Mladá scéna do Ústí nad Orlicí.  

Za porotu: Kristýna Čepková

HOP HOP ONDRA

Ondra zdraví Čepici a přikládá jak to u něj vypadalo v tomhle školním roce:

začátek školního roku se nesl ve znamení pokračování práce.

Nejprve bylo potřeba s nejstarším ročníkem, s Mloky, tj. s Petrou, Terkou, Terkou, Jindrou, Gvendou, Páťou a Julčou zbavit se našeho závazku vůči festivalu oživení Karlových Varů. Už na letním soustředění jsme na skokanských můstcích v Oberwiesenthalu připravili nějaké básničky a základ pohybu v plášťenkách, který jsme se potom rozhodli použít nejen v chystané Válce s mloky, ale i tady.

K vlastní prezentaci jsme nepotřebovali Jindru, protože nám šlo o to aby to byly holky, které otvírají karlovarské prameny, ale zato jsme potřebovali víc děvčat. Přizvali jsme tedy ke spolupráci holky z nižšího ročníku – od Kryšpínů. Nakonec se mohly zúčastnit obě Lucky, Barča na poslední chvíli onemocněla, Anička a hlavně Hedvika, která přesto, že přišla letos, tak do příprav naskočila plnou rychlostí a na kolonádě by nikdo nepoznal, že chodí do dramaťáku měsíc.

Potom už bylo ale nutné se s tímhle ročníkem vrhnout na přípravu inscenace, vždyť jsme měli za měsíc jet do Polska na festival a práce kterou jsme přivezli z Oberwiesenthalu měla trhliny. Makali jsme makali a scházeli se o víkendech a ve volných chvílích a nakonec odjeli s inscenací né možná usazenou, ale rozhodně hotovou. Polský festival Talisman Sukcesu byl příjemný jako vždy. Srdečné přijetí a inscenace možná ne úplně skvělé ale v mnohém inspirativní. Potkali jsme se tu i s Petrem a jeho souborem z Kremnice, které jsme mohli vidět na festivalu Soubor sobě v Ostrově, viděli jsme Kolumbijce a skvělé Italy – profesionály a jejich chrám matky boží v paříži podle Victora Huga.

Náš minisoubor dohromady z osmi lidí se vešel do malé dodávečky a všem se moc líbil nápad smažit bramboráky na společném představovacím večeru.

Představení dopadlo na výbornou, až na zapomenuté stuhy, ale to nikdo nepoznal.

Před Polskem jsme měli ještě jednu milou povinnost s Kryšpíny!!! Hráli jsme na festivalu ZUŠ v karlovarském divadle Kryšpína a bylo to asi nejlepší představení. Výborně připravená světla, zvuk, atmosféra, sevřený prostor, všichni děkovali a i mě v kabině běhal mráz po zádech. Super zážitek.

Po polsku jsme už jen dobrušovali a cyhstali premiéru a težiště práce se přesunulo jinam. NA chystání inscenace Klárka a šest babiček, na monoogy a dialogy a na chystání festivalu Soukání.

Soubor Klárek tj. Séba, Maky, Pája, Jája, Sofí, Valča, Líza, Míra, nově Tom, Máťa a Vojta je jeden z nejkompaktnějších souborů, plný nadšených spoluhráčů a tento soubor opravdu poctivě makal na inscenaci celých devět měsíců. Jejich snaha byla po právu oceněna doporučením na národní přehlídku dětská scéna, ale vzhledem ke kapacitě se tam nakonec soubor nepodíval. To nevadí. Díky poznámkám od poroty vznikne nádherná inscenace pro mladší děti. N říjen nového školního roku chystáme premiéru. Trochu nás proto mrzí, že nás opouští Líza, stěhuje se do Prahy, ale premiéru s is námi snad ještě užije a budem doufat, že se v praze přidá do nějakého fungujícího dramaťáku a třeba se s ní dál budeme setkávat na festivalech a přehlídkách.

Ale co ty monology a dialogy?

Ostatní nedělali nové inscenace a makali na monolozích a dialozích – ať už s OŠ nebo s DK…

Lothar a Viki – Jak mi kobliha s marmeládou málem zničila život

Markéta a Petra – Monolog dominika Haška

Hedvika, Anička a Barča – Jak byla Vosa Marcelka ráda že je (čestné uznání na národní přehlídce v Brandejse)

Terka– Modrá chryzantéma

Jindra – Priamy prenos zo šachoveho finale

Sabi, Viky, Ella – Bubela

Líza – Anna ze zeleneho domu

Jája a Valča – Anna a Lisa jdou na nákup (Bullerbyn)

Sofi – Vikinská princezna (čú-oblast – Horšovský týn)

Terka – (čú – horšovský týn)

Lucka – Hrdý budžes

Zdá se, že nám karlovarský ochotníci ukradli nápad dělat celou inscenaci Vosy Marcelky, ale to nevadí, my to doděláme a budem lepší.

A pak tu byly taky přednesy, s přednesy se nejdál dostaly holky z Vlaštovek – Áďa a Gábi – na výlet do Aše. Dali jsme si palačinku. Bylo to fajn.

Jel s námi i Máťa od Lišek, kterého připravovala p. uč, Daniela Králová. Jeli jsme vlakem.

Kromě Soukání, kam se nakonec kvůli odpadnutím v programu dostali zahrát si i Kryšpíni Lucka, Lucka, Viky, Adam, Jirka, Fanda, Loty, Barča, Anička, Markéta a Markéta. Mohli se tak dostat i na semináře na akrobacii i jinam. Přesto že byli nejmladší, kromě výdrže v nočních hodinách to na nic hnebylo poznat a na rozboru byly pochváleni až na půdu.

Hůř dopadli Mloci, ale ten skok, který udělali všichni od poslední inscenace, o tom víme my To však bylo oceněno hlavně na soutěži ZUŠ, kde mloci i s Kryšpíny získaly stříbrné pásmo. YESSSS!

Největší překvapení se nám ale událo na Dětské scéně. Díky konání v Ostrově jsem se rozhodl poslat na soutěž všechny, kdo mají hotovou inscenaci. Nejen Mloky a Vlaštovky a Klárky, na které jsem sázel, ale i dosavadní Outsidery, Mamuty a Lišky. Klárky dopadli i s neusazenou inscenací, vlastně s premiérou a s čerstvě došitými kostými velmi dobře. Vlaštovky tj. Tomáš, Lukáš, Matouš, Ivan, Áďa, Gábi, Lucka a Klárka také získali nepřímý postup, ale hlavně Lišky… v naprostém oslabení. Kdy nám z původního obsazení zůstalo jen sedm dětí odehráli perfektní představení toho nejklepšího z inscenace. Vtáhli nás do svého příběhu a postoupili na národní přehlídku.

Všichni se ale taky podívali na druhé a začali se navzájem vnímat jako součást jednoho souboru. Začali se o sebe starat, ať už jsou z té které skupiny, ať už je učí kdo chce, že jsou všichni HOP-HOP. A taky se seznamovali s dalšími dětmi z jiných souborů – ať už z Aše nebo z Chebu. Byl to takový malý velký festival ve dvou dnech.

PS: když vaši spolužáci už dělají porotce, tak se nemůžete označovat za mladé tvůrce.

HOP HOP DANIELA

Od září se hlásím do týmu. Vyučuji dvě skupiny čtyřoborů, přebírám nejmladší soubor od Lucie a několik přednesových skupin od Ondry. Kromě přednesů děláme také monology a dialogy.

Čas rychle běží a už tu máme Vánoce. Na ty se těší všechny skupiny, protože se nepracuje, ale vyzdobí se třída a jí se cukroví. Po Vánocích se soubor nejmenších smrskne na 6 dětí, ale to nás nezastaví.

Bum bum a je únor. Jedeme do Horšovského Týna na Kandrdásek.
Kdo tam jede? Co si veze?

- Lucka a Lucka z Kryšpínů vezou dialog Amélie a Markéty a domů si vezou čestné uznání.
- Fanda, Adam a Jirka z Kryšpínů to zkouší se Žebříkem, ale domů si odváží hlavně zážitek a poznámky porotců.
- Markéta s Pájou z Klárek přiváží dialog Princezny a Doroty a také si do tašek domů přibalí čestné uznání.
- Tomáš, Séba a Míra z Klárek si nachystali dialog Bonbóny a ti si odváží hlavně osobní růst a zážitek z něčeho nového.
- Máťa z Klárek jel jako jediný s monologem  - Matylda a dostal také tipy, na čem ještě zapracovat.

Z okresního kola v přednesu postupuje do kraje (do Aše) Maty z Lišek a veze s sebou Kryštůfka v mixéru.

Do konce roku ještě zvládneme několikrát vystoupit.
S panem Šulcem pořádáme společná VeDra, kde vystoupí i ti, kteří měli na dopracování trochu více času.
V červnu proběhnou otevřené hodiny pro rodiče - dvě hodiny čtyřoborů a jedna hodina přípravného ročníku.

Copyright © 2008 - 2013 All rights reserved. Powered by: www.valid.cz | Design: www.rrsoft.cz